v Táboře 16. července 2024

Děj je velmi jednoduchý. Dívky vzaly diváky na jejich oblíbená místa v Táboře a okomentovaly je velmi dobrou angličtinou. „Film vznikl vlastně velmi spontánně. Měly jsme zkrátka čas a šlo to ráz na ráz, scénář jsme vymýšlely za pochodu. Točily jsme na iPhone tak hodinu a půl a třicet minut jsme strávily střihem. Za dvě hodinky bylo hotovo,“ smějí se autorky, které bezprostředně představily údolní nádrž Jordán, Holečkovy sady, Žižkovo náměstí, staroměstskou Pražskou ulici a sídlo TSG. Vtipné přitom je, že ani jedna trvale nežije v Táboře. Barbora bydlí v Plané nad Lužnicí a Ema v Mladé Vožici. Do TSG dojíždějí.
„Na všech vybraných místech Tábora jsme se snažily hovořit faktograficky, ale také jsme chtěly do filmu dostat naše emoce, náš osobní vztah k dané lokalitě,“ říká tmavovlasá Ema. Stejně jako Bára má divadelní zkušenosti, které jsou na kvalitě filmu vidět. „Ve škole nás učitelé vedou ke kultivovanému projevu a schopnosti sebeprezentace. V tomto ohledu nás škola velmi dobře připravila,“ shodly se gymnazistky.
Je to to sice klišé, ale vítězství v soutěži studentky opravdu překvapilo. Jak spontánně film natočily, tak spontánně přijaly zprávu o výhře. „Vůbec jsme nevěřily, že můžeme být první. Abych byla upřímná, film jsme natočily, aby naše škola měla v soutěži zastoupení. Netušily jsme, že pojedeme za odměnu na oslavy partnerství do Kostnice. Moc jsme si nedávný třídenní výlet užily, byla to pro nás velká odměna. Poznaly jsme tam spoustu nových lidí. Obě jsme byly v Kostnici poprvé,“ svěřila se světlovlasá Barbora.
A dá se výhra ve videosoutěži využít pro budoucnost? Ema krčí rameny. „Nikdy nejsem spokojená s tím, jak něco dopadne. U našeho videa teď vidím, že jsme ho mohly natočit ještě lépe,“ míní Ema Vintnerová. „Já jsem si mohla na natáčení vzít hezčí tričko,“ směje se Barbora Šípová.
Vítězný snímek obou dívek se bude promítat v září během festivalu Táborská setkání.