Martine, celé jaro jste v mužstvu chyběl kvůli závažnému poranění. Mohl byste se k tomu ještě vrátit.
„Měl jsem urvanou achillovku, trvalo to devět měsíců, než jsem se vrátil. Poprvé jsem nastoupil ve Zlíně na poločas. Fyzicky se po tom dlouhém zranění cítím dobře. Musím však přiznat, že s Jihlavou, kde jsem odehrál 90 minut, jsem od 80. minuty trochu tahal nohy, ale důležité je, že šlacha drží a jde hrát.“
Překvapilo vás, že jste se v Jihlavě dostal do základní sestavy?
„Ano, trochu mě to překvapilo, ale dalo se to očekávat. Možná vinou toho, že se mužstvu nepodařily poslední dva zápasy, tak trenér vyrotoval dva stopery. Jsem rád, že jsme si z Vysočiny odvezli alespoň bod, protože jsme potřebovali bodovat. Byl to těžký zápas. Myslím si, že bod je dobrý. Měli jsme šance na vítězství, ale Jihlava také. My jsme tam ke konci měli závary, mohli jsme výsledek překlopit na naši stranu, což je škoda. Teď se musíme dobře připravit na Brno a doma ho porazit.“
Jak se vám hrálo ve stoperské dvojici s Pavlem Novákem?
„Novas je zkušený, dobře na nás mluví. Mně se s ním hraje dobře i v tréninku. Už se známe, hráli jsme spolu už v přípravě minulé léto, když jsem do Táborska přišel.“
Co bylo pro vás na hřišti v Jihlavě nejtěžší?
„Nejvíce jsem si musel dávat pozor na záběhy za obranu, protože Jihlava má celkem rychlé hráče. To se nám víceméně podařilo a je z toho bod.“
Jako hodnotu má tedy bod z Jihlavy?
„Hodnotu má dobrou, protože my jsme po dvou porážkách potřebovali zabrat. Nepodařilo se to sice za tři body, ale máme se od čeho odpíchnout a doma už naplno bodovat proti Brnu.“