Matěj bojoval o titul už čtyřikrát, poprvé na šampionátu závodil v 17 letech. Mistr světa si letošní vytoužený primát zaslouženě užívá. „Víc už nejde získat,“ usmál se tmavovlasý mladík, který v závodě vyhrál kvalifikaci a ve finále si kleknul na obě kolena do kánoe jako poslední. „Většinou bývám nervózní, ale tentokráte jsem nebyl. Trenér řekl, že nervozitu bere na sebe a já ať závodím, tak jsem na ten tlak zapomněl,“ popisuje předstartovní okamžiky Matěj Vaněk. Úvod sprintu přepálil, jak to má ve zvyku, pak přidával a přidával a v cíli si všiml výsledného času, jenže si nepamatoval, zda je rychlejší než v kvalifikaci. „Kolega z reprezentace Ondra Rolenc, který v tomto závodě skončil třetí, na mě začal křičet, že jsem to dokázal. Čekal jsem na tento úspěch delší dobu, věděl jsem, že na to mám, ale nevycházelo mi to, až teď,“ svěřil se mladík, který porazil francouzského závodníka. Francie je přitom v tomto sportu velmoc. Zajímavostí je, že na této španělské trati se závodilo před 3 roky na mistrovství Evropy dospělých, kde Matěj bral bronz.

Řeka Rio Esla Matěji vyhovuje, nabízí všechny možné partie – klidnou vodu, peřeje, mělčiny. O vítězství rozhoduje řada faktorů: síla, fyzická kondice, rychlost, obratnost. Základem úspěchu ale je kánoi nepřevrátit, to je pro závodníka časová ztráta… Pokud by se tak stalo, závodník se musí zvednout zpátky eskymáckým obratem nebo z lodě tzv. vyplavat. V lodi musí být z tohohle důvodu vzdušné vaky, které napomáhají proti utopení lodi.

Sjezd na divoké vodě není olympijským sportem, je třeba si ho neplést s vodním slalomem mezi brankami na umělé trati. Sjezd na divoké vodě má v zásadě dvě disciplíny – kromě sprintu je to závod klasik, který trvá až kolem 20 minut. Právě klasik se Matějovi v Saberu moc nepovedl, dojel šestý. Byl zklamaný, ale náladu si spravil. Na řece Rio Esla absolvoval osm světových závodů a z vody vylovil celkem pět medailí, dvě zlaté a tři stříbrné. Titul přidali Češi ve sprintu hlídek ve složení Vaněk – Rolenc – Ondřich.

Na vodě Matěj tráví čas od šesti let. Původně se věnoval převážně vodnímu slalomu, ale ve 14 letech přešel na sjezd na divoké vodě. K vodnímu sportu přivedl otec nejen jeho, ale také o tři roky starší sestru Kláru. Domovskou řekou Vaňkových je Lužnice. Matěj tu trénuje pod taktovkou Vladimíra Valy. Nejčastěji využívá táborský říční úsek od jezu Veselý (na úrovni Komory) po železniční most zv. elektrák. Jezdí na české kánoi od firmy RK Company, model Puma, kterou postavil Karel Rašner. Loď je dovážená na váhový limit 11 kg.    

Sezona ještě nekončí. Už 24. a 25. srpna se nový mistr světa představí na závodech Českého poháru na Lipně, o týden později v Českém Vrbném v Českých Budějovicích.

Zbývá Matěji Vaňkovi čas na jiné než vodní aktivity? „Ale ano, občas se svezu na motorce. Mým koníčkem je přestavba starších typů kol – Eska a Favorit. Na Favoritu jezdím na tréninky. Často chodím běhat a posilovat,“ řekl zlatý muž ze sjezdu na divoké vodě, který bude titul obhajovat příští rok v Českých Budějovicích.