K sedmé výhře v aktuálním ročníku F:NL, tentokráte 1:0 nad Opavou, přispěl svým výkonem stoper FC Silon Táborsko Jakub Navrátil, 39letý nestor obrany modrobílých. Kapitán se ohlíží za důležitým jihočesko-slezským soubojem.

Kapitáne, ve 24. kole jste dokormidloval svou fotbalovou posádku k výhře nad Opavou 1:0. Vy se svými obřími zkušenostmi, jak jste zisk tří bodů prožíval?„Zápas jsme dotáhli k důležité výhře. Radost byla veliká, jako u každé výhry. I když tentokrát byla asi o něco větší, protože jsem Opavu porazil poprvé, co jsem zpět v Táboře.“

Zdálo se, že v utkání s Opavou se mužstvo FC Silon Táborsko trochu trápilo, mělo svázané nohy velkou nervozitou. Souhlasíte? „Souhlasím s tím, ale až od 15. či 20. minuty utkání. Do té doby jsme nedali tři velké šance, a to se na nás podepsalo. Byla to fotbalová ´válka´ s vítězným koncem pro nás. Divák si neužil moc fotbalu, ale tři body máme.“

V zápase jste svedl spoustu soubojů s opavským útočníkem Yunisem, který má irácké předky. V čem bylo zápolení s tímto urostlým forvardem složité? „V neděli se mu zrovna chtělo hrát. Umí dobře používat své tělo ke krytí míče a je při své výšce rychlý.“

Utkání s SFC rozhodl z penalty spoluhráč Dordić. Je on určen na zahrávání pokutových kopů, nebo je to otázka aktuální sebedůvěry? „Je jeden z určených.“

Sám jste dříve vtipkoval, že stoperská dvojice Navrátil – Novák je nejstarší ve 2. lize. Jak se vám s „Novasem“, který má 130 prvoligových startů, hraje? „To nebyl vtip – jsme nejstarší. (smích) Je vidět, že odehrál spoustu zápasů a ví taky, kam se má postavit a jak se věci mají. Spolupráce je dobrá i díky tomu, že jsme naladěni na stejnou notu.“ (úsměv)

Bavíme se před střetnutím v Třinci. Mužstvo Táborska má po duelu s Opavou 29 bodů. Řešíte v kabině, kolik bodů bude potřeba k záchraně 2. ligy, nebo se podobnými matematickými spekulacemi nezabýváte? „Bavíme se o tom, ale vždy to jsou jen spekulace. Vždy se to rozhoduje na hřišti. Každý může porazit každého, takže prognózy, kdo kolik bodů udělá, jsou zbytečné. Koukáme na sebe, abychom co nejrychleji měli záchranářské starosti za sebou.“

Příští rok 1. února vám bude 40 let. Gratulujeme k vaší úžasné fotbalové dlouhověkosti, ale jak fotbal v tomto věku bolí, jak regenerujete? „Děkuji. Bolí to dost, hlavně klouby (kolena, kotníky, kyčle). A s regenerací je to taky už pomalejší – někdy mám pocit, že jsem pořád bolavej. Než se srovnám, už zase hraju další zápas.“ (úsměv)