Honzo, jak moc bolí porážka na Žižkově 3:1? Muselo k ní dojít?
„Bolí dost! Výhru už nutně potřebujeme. A určitě k prohře dojít nemuselo… Měli jsme silné pasáže hry, ze kterých jsme mohli těžit a zároveň jsme obdrželi góly po našich chybách.“

Vy jste do utkání vstoupil v 58. minutě. Předpokládáme, že s pokynem dát gól, ne?
„Ano, mým úkolem je dávat nebo připravit góly. Myslím, že zrovna dneska to u jednoho skončit nemuselo. Škoda.“

V 62. minutě jste skóroval na 1:1 po rohovém kopu hlavou. Jak se vám podařilo vyšroubovat se nad všechna těla hráčů a umístit balon v pravé tyči?
„Chtěl jsem si počkat vzadu a doufal jsem, že centr Luboše Tusjaka bude delší… Stalo se a už jsem si jen hlídal, abych míč dobře trefil.“

Táborsko za stavu 1:1 určitě myslelo na výhru, ale bohužel Batioja přidal druhý gól Viktorky. Jak jste naděje na vítězství viděl vy?
„Byl jsem přesvědčený, že minimálně tu remízu uhrajeme. Za stavu 1:1 i 2:1 jsme měli další dvě šance, co mohly skončit gólem, ale bohužel si stejný počet šancí vytvořil i soupeř a proměnil je.“

V zápase jste měl ještě jednu nadějnou hlavičku, ale v brance neskončila. Tam ta situace byla pro vás více složitá?
„Byl to pro mě určitě složitější balón, protože jsem musel hlavičkovat za sebe. Nakonec míč proletěl těsně vedle zadní tyče a je jen škoda že tam nikdo nebyl.“

Jak mužstvo FC SILON Táborsko vnímá, prožívá, že už čtyřikrát v soutěži prohrál?
„Není to nic příjemného… O to víc, když to jsou porážky o jeden gól (ne zrovna ta nedělní se Žižkovem). Zároveň ale nemám pocit, že by nás nějaký tým vyloženě přejel, tak doufám, že se to brzy obrátí na naši stranu.“

V 7. kole doma už bude potřeba bodově zabrat, ale přijede silná Opava, jak na to?
„Ano, Opavě se teď daří a my musíme začít dělat body. Domácí prostředí ale musí být znát a bude potřeba poctivě bránit a napsat vzadu první nulu… Od toho se pak můžeme odpíchnout.“