Partneři zpravodajství

Nejvýhodnější lokálně cílená reklama v Táboře a okolí

VytápímeÚsporně.cz

Chci se stát partnerem

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.

09. 08. 2023.

S ohledem na to, že jsou potraviny součástí našeho každodenního života, které mohou přímo ovlivnit naše zdraví, tak je jak v českém právním řádu, tak i v právním řádu Evropské unie stanovena povinnost výrobcům potravin své potraviny určitým způsobem označit.

Jedním z účelů této právní úpravy je ochrana spotřebitele, kdy by mělo běžnému zákazníkovi být jasno, co za potravinu kupuje, zda je vyrobena z kvalitních surovin a nikoli z náhražek, jak dlouho mu daná potravina má vydržet atd. Důležitým účelem je pak ochrana zdraví, a to především v případech, kdy má spotřebitel alergie nebo ze zdravotních důvodů nařízenou určitou dietu. Takové osoby by tak měly mít možnost se seznámit se složením potravin, aby zjistily, zda neobsahuje daný produkt nějakou pro ně rizikovou surovinu.

Hlavním právním předpisem, který upravuje povinnost označování potravin, je nařízení EU č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Obecně je zde stanoven zákaz uvádění zavádějících informací, a to např. o povaze, vlastností, složení, zemi původu a další. Dále pak zakazuje takové praktiky, kdy se výrobce/dodavatel snaží vyvolat dojem, že je určitá vlastnost produktu jedinečná, přestože se jedná o vlastnost, kterou mají všechny ostatní podobné produkty.

Údaje, které jsou podle tohoto nařízení výrobci/dodavatelé povinni na výrobcích uvádět, jsou:

– název potraviny – seznam složek – alergeny – množství určitých složek nebo skupin složek – čisté množství (hmotnost či objem) potraviny (bez obalu) – minimální trvanlivost nebo datum použitelnosti – zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití – jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku – zemi původu (pokud by její neuvedení mohlo uvést spotřebitele v omyl ohledně země původu) – návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít – skutečný obsah alkoholu (u nápojů s obsahem alkoholu větším než 1,2 %) – výživové údaje

Podle nařízení musí tyto informace být u potravin k dispozici a snadno dostupné, a to především tak, že budou uvedeny přímo na obalu na připojené etiketě. Tyto údaje dále musí být na obalu/etiketě snadno čitelné, dobře viditelné a nesmazatelné a nesmí taky být nijak skryty, přerušeny a zastřeny. Dokonce je v nařízení stanovena i minimální velikost písma, kterou jsou standardně 1,2 mm. U obalů a nádob menších než 80 cm² pak musí písmo mít aspoň 0,8 mm.

Dalším předpisem, který upravuje označování potravin, je zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Jsou zde např. upraveny podmínky, za kterých lze u potravin uvést označení “česká potravina”. Taková potravina musí být složena z českých surovin aspoň ze 75-100 % (záleží na typu potraviny). V případě označení “vyrobeno v České republice” je pak nutné, aby aspoň proběhla výroba potraviny v Česku.

Karel Bělák

Odborný právní poradce

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.